Chebsko :: Regio Egire
Předmluva
Pokud se během víkendu či dovolené snažíte nabrat sílu v přírodě, lesích nebo u vody, pokud poznáváte nová místa s jejich uměleckými a kulturními pamětihodnostmi, pak buďte vítáni na dobrodružné cestě po Chebsku. Bylo by, pro svou polohu v srdci Evropy, mohlo vyprávět, jak se čelí mocenským a politickým zájmům. Mnohý turista, vodák, cyklista, lyžař či lázeňský host ani netuší, čím vším lidská činnost poznamenala a dodnes mění tento kraj.
Domy, pomníky, pomístní názvy a jiní svědkové osudu tohoto kraje a jeho obyvatel mlčky čekají. Čekají na zvídavého člověka se zájmem o historii, geografii, stavební a technické výtvory, hospodářské poměry a různé jiné úhly pohledu na nejzápadnější část naší vlasti.
Pozorujte s námi plynout vody, vanout větry a nechte svou fantazii volně plout. Poznáte-li svéráz Chebska, můžete si jej snáze zamilovat, právě tak, jak jej milujeme my, kdo odtud pocházíme - romantici s mapou a fotoaparátem v ruce.
Autoři
Jména města Cheb
Egire (1061) - Althochdeutsch
Egere (1125) - Mittelhochdeutsch
Egra (1179)
Egera (1187)
lat. Egra, Egre; něm. Eger (1298)
Eger, Chba, Cheb (1322) - ze slovanského Oheb (čti ocheb)
Eger, Cheb (1850)
Cheb, Eger (1921)
Cheb (1945)
Proměny vymezení oblasti Chebsko
biskupství
- podle hranic biskupství (o území nejsou jiné písemné zprávy):
Praha (973), Bamberg (1007), Naumburg (1027)
- v 10. stol. východní hranice Chebska = hranice řezenského biskupství a pražského arcibiskupství (či litoměřického biskupství)
regio Egere (1135)
německé jazykové území tzv. Severní župy s bavorskou (severní část fary Tirschenreuth) a českou částí (fara Cheb)
pagus Egire (1182)
chebská kotlina, Mähring, Tirschenreuth, Bärnau, Beidl, Redwitz, Wunsiedel, Weissenstadt, Marktleuthen, Selb, Kösseine Platte, Ochsenkopf, Waldsteinkette, Halštra, Adorf, Markneukirchen, Luby
provincia Egrensis (1218)
Egerlandt (1261)
dominus Egre (1269 - 1274)
dominium Egrense (1282)
od Hazlova ke Kynžvartu a od Pomezí ke Kynšperku
civitas Egra et castrum cum suo territorio (1292)
Egerland (1298)
land ze Eger (1300)
stat und land Eger (1317)
1322 zastaveno Čechám: území na západě ke Smrčinám, Lesní Nábě, Sále, na východě mezi říší a Čechami, po 1322 východní hranice mezi zástavním územím Chebu s Čechami
velké Chebsko (1389 - 1413)
celé bývalé německé osídlení v severozápadních Čechách spojené vnitřní sounáležitostí obyvatel, zvyky, mravy a chebským nářečím; rozprostírá se od jižních svahů Krušných hor východním směrem od Karlových Varů až po Horšovský Týn; hrabata z Norimberku zatlačila území do Čech, kraj Frais okolo Albereuthu připadal Bavorsku (později protnut hranicí); vznikl Ašský výběžek českého území do území bavorského, upevnila se hranice Chebska
c.k. politický chebský okres
kolem měst Chebu, Františkových Lázní, Skalné, Lubů a Plesné, sousední okresy: sokolovský, mariánskolázeňský
Přestože současný chebský okres zahrnující Ašsko, Chebsko a Mariánskolázeňsko leží na státní hranici, my jí prostoupíme pro ucelený obraz kraje do přilehlých částí německého Saska i Bavorska.
mapový podklad: https://www.milhostov.cz/modules/mapy/poi.php?lang=cs&web=milhostov_&active=0#m=cesko&z=5&x=313095&y=5551122
Horopis a původ jmen okolních hor
Čechy dělí od Bavorska, Saska, Moravy a Slezska kosočtverečná přirozená hranice pohoří, kterou lemuje též historická politická hranice. Uprostřed kotliny odvodňované Labem leží Praha a na západní výspě Chebsko, resp. nejzápadnější bod ČR - Krásná u Aše. Krásná leží 12° 34' východní délky od Greenwiche. Pokud se v Krásné stmívá v 19 hodin, na ose středoevropského času, tj. na 15. poledníku (např. v Jindřichově Hradci nebo Českém Dubu), se stmívá asi o čtvrt hodiny dříve. Další zajímavostí je, že ač na severu české kotliny očekáváme teploty nižší než na jihu, v jižních Čechách bývá poměrně chladněji než v severních. Rozdíl v zeměpisné šířce má v Čechách méně výrazný klimatický vliv než členitost terénu (od nížin k pohořím).
Do České republiky zasahují 2 orografické (geologické) soustavy - na západě starší Mesoevropa (v ČR zastoupená Českou vysočinou se střední nadmořskou výškou 490 m) a na východě mladší Neoevropa (v ČR zastoupená Karpaty se střední nadmořskou výškou 520 m). ČR se člení na 5 geomorfologických provincií (Česká vysočina, Západní Karpaty, Východní Karpaty, na Opavsko zasahuje z Polska Středoevropská nížina a na jižní Moravu z Rakouska a Slovenska Panonská provincie). V provincii Česká vysočina rozlišujeme 6 soustav:
1. Šumavská - dle praslovanského šuma (hustý les), v roce 1565 pojmenoval Antonius Bonfini Šumava; ve starověku keltsky Gabréta hylé (v díle Claudia Ptolemaia; tj. Les kozorohů, Ovčí hory), ve středověku lat. Silva (tj. Les, Hvozd; napsal Kosmas); roku 1679 Bohuslav Balbín uvádí, že Silva Gabreta (tj. Ovčí hvozd) se česky nazývá Šumava
2. Krušnohorská - ze slova krušení (horníci kladívky, želízky či sochory odlamovali horninu rozpukanou žárem hořícího dřeva; střelný prach využíván až v 18. stol.), někdy Rudohoří (podobně něm. Erzgebirge) pro naleziště železných rud
3. Sudetská - dle keltského Sudéta (Kančí les), též ve starověkém díle Claudia Ptolemaia (166 – 178 n. l.) Sudeta óré (Sudetské pohoří), Sudeti montés (Sudetské hory)
4. Českomoravská
5. Poberounská
6. Česká tabule
Chebsko patří tedy do Mesoevropy - provincie Česká vysočina - soustavy Šumavská a Krušnohorská. Na jih od Chebu se zdvihá Český les se svým severozápadním výběžkem, Dylení, na jihovýchodě vidíme Slavkovský (dříve Císařský) les, ráj zimních sportů. Na východě nás zdraví svahy Krušných hor s pověstným poutním kostelem v Chlumu nad Ohří. Na severovýchodě překračuje hřebeny Krušných hor Vysoký kámen podobný neuvěřitelné zřícenině hradu. Na severu vyčnívá z Halštrovské vrchoviny pyramida Kapellenbergu, na západě obklopuje podhůří Smrčin s vrchy Zelená hora a Plattenberg úrodnou pánev, která jim leží u nohou.
Alfred Heinrich - Unser Egerland im Bilde, Eger, 1928 - přeloženo, zkráceno a aktualizováno
Obyvatelstvo
Podle výsledků sčítání lidu, které proběhlo 1. 3. 2001, je v Chebu celkem 33 028 obyvatel.
Z tohoto počtu je zde hlášeno 31 729 lidí s trvalým pobytem, 1 299 osob s dlouhodobým pobytem. V době sčítání se v Chebu nacházelo 2 046 dočasně přítomných osob a také 101 občanů s krátkodobým pobytem. Mírně v našem městě převažují ženy, je jich zde 50,6 % všech obyvatel, absolutním číslem 16 710.
Mezi chebskými obyvateli jsou nejpočetnější skupinou muži ve věku 15-59 let, těch zde žije 11 317. Žen v tomto věkovém rozmezí je zde 11 035. V Chebu je celkem 5 518 dětí ve věku do 14 let, osob starších šedesáti let bydlí v našem městě 5 150. U osmi občanů se nepodařilo statistikům zjistit jejich věk.
Pracujících mužů je ve městě 8 357, žen 7 034. K české národnosti se hlásí 28 086 osob, ke slovenské 1 251, k německé 413, k moravské 291, k romské 88, k polské 23. Žijí zde i tři Slezané, u 2 837 osob se národnost zjistit nepodařilo, nebo se tito lidé přihlásili k jiné národnosti. V Chebu žije celkem 1 748 cizinců, nejvíce z nich pochází z Vietnamu, a to 1 488.
V Chebu se ve 2 462 domech nachází 12 969 trvale obydlených bytů, 699 bytů je neobydlených, z nich je 92 nezpůsobilých k bydlení, 12 slouží k rekreaci a 318 je obydleno přechodně.
Radniční listy, říjen 2001, https://mestocheb.cz/radnicni-listy-rijen-2001/d-10549/p1=1921
Hrozňatov (Kinsberg)
obec, hrad/zámek
Hrozňatov (Kinsberg) se nachází nedaleko pravého břehu Odravy na rozhraní Chebské pánve a východních výběžků Smrčin 6 km jižně od Chebu. V Hrozňatově můžeme nejprve udělat zastávku u bývalého hradu, který byl postaven na ostrohu nad Mohelským potokem počátkem 13. století. U něj podél Mohelenského potoka (Muglbach) postupně vznikla ves s rozptýlenou zástavbou Hrozňatov (německy Kinsberg), později zvaná Starý Hrozňatov (Alt Kinsberg) na odlišení od v sousedství nově založeného Nového Hrozňatova (Neu Kinsberg).
Hroznata
Roku 1217 zemřel na hradě ve vězení zakladatel tepelského kláštera blahoslavený Hroznata. Roku 1260 hrad odúmrtí připadl králi, později se stal majetkem různých šlechtických rodů. Roku 1648 byl dobyt a zapálen švédským vojskem. Poté připadl spolu se vsí a panstvím jezuitské koleji v Chebu. Ve 2. polovině 19. století byl hrad přestavěn na zámek.
zámecká kaple
Původně románský filiální (dříve farní) kostel (zámeckou kapli) Nejsvětější Trojice barokně přestavěli jezuité. Kaple je jednolodní obdélná stavba s půlkruhově zakončeným presbytářem a sanktusovou věžičkou. Niky v západním průčelí skrývají sochy archanděla Michaela a sv. Jiří. Klenbu lodi zdobí freska Oslavení Nejsvětější Trojice. Hlavní oltář a severní boční oltář jsou pseudoslohové z 19. století, druhý boční oltář zasvěcený čtrnácti sv. pomocníkům je rokokový a zdobí ho obraz blahoslaveného Hroznaty obklopený soškami sv. pomocníků. Interiér doplňuje barokní kamenná křtitelnice a rokoková kazatelna. Po zrušení jezuitského řádu byla r. 1782 u kostela Nejsvětější Trojice zřízena lokalie, r. 1855 povýšena na samostatnou faru.
kostel Narození Panny Marie (Maria Loreto; býv. kostel sv. Ducha)
Od zámku pokračujeme 1 km východním směrem po silnici serpentinami vzhůru k poutnímu areálu Panny Marie Loretánské (Maria Loreto), který se částečně obklopen bývalým hřbitovem nachází již za vsí. Jezuité vybudovali v letech 1664 – 1689 na místě zaniklého kostela sv. Ducha pravidelný čtyřkřídlý ambit s hranolovými nárožními kaplemi. Je otevřen do vnitřního nádvoří arkádami, uprostřed nádvoří se nachází prostá poutní loretánská kaple Panny Marie. Západní křídlo ambitu je uprostřed přerušeno vstupní věží, k vnější straně východního křídla ambitu přiléhá centrálně polygonální farní kostel Narození Panny Marie. Vnější zdi ambitu nejsou nijak zdobeny. Klenby ambitů a rohových kaplí jsou ozdobeny střídavými štukovými ornamenty, klenbu severozápadní kaple zdobí geometrické obrazce ze štukových prutů. Interiér loretánské kaple napodobuje svoji výzdobou originální kapli, tzv. Svatou chýši, v italském městě Loreto. Rekonstrukci r. 1990 spolufinancoval č.-n. Spolek pro zachování poutního kostela P. Marie Loretánské.
okr. Cheb, obec Cheb, diecéze plzeňská, vikariát Cheb, farnost Starý Hrozňatov; správa: Arciděkanství, Kostelní nám. 15, 350 01 Cheb, hlavní pouť: 1. 10. v 15:00
křížová cesta
Hrozňatovská loreta se stala nejvyhledávanějším poutním místem Chebska i velké části Horní Falce za blízkou hranicí. Její okolí se po r. 1680 stalo zajímavým křížovou cestou o 19 zastaveních, jež byla zřízena na popud jezuity P. Dasselmanna a podobala se pašijovému okruhu v jihočeském Římově. V opačném rohu přilehlého hřbitova stojí pozůstatek slavné křížové cesty – osmiboká kaple s barokním oltářem a sousoším Kalvárie. Poválečný odsun Němců a zbudování železné opony změnilo účel obce. Z křížové cesty se zachovalo několik kapliček při okraji Starého Hrozňatova a u hřbitova.
Zdeněk Boháč: Poutní místa v Čechách, Debora Praha, 1995, ISBN 80-85923-07-6
Sazový vrch (Rahmberg)
V rámci přípravy území pro mezinárodní zahradní výstavu Cheb - Marktredwitz 2006 provedlo Krajské muzeum Cheb archeologický výzkum příkopu v Hradební ulici. Hlavním investorem akce bylo město Cheb.
Po vyklizení místy až pětimetrových vrstev smetiště byla odkryta gotická strážnice, uzavírající městské opevnění. V kamenné zdi jsou nyní vyčištěné tři klenuté niky, sloužící původně jako úkryt strážných před deštěm.
Na začátku 19. století došlo k úpravě objektu jako romantického zákoutí s malým bazénkem u jižního gotizujícího oblouku, kde vytékala voda z drenáže, odvodňující přilehlý příkop.
Odkrytý objekt byl konzervován a zakomponován do prohlídkové trasy zmíněné výstavy. Je dobře viditelný z nové lávky, spojující pevnostní ravelín s valem, zvaným kdysi Rahmberg.
Radniční listy, září 2004, https://mestocheb.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=192290&p1=1921&n=radnicni-listy-zari-2004&vol_stavzobrazeni=2
Chebský bazén
V chebském plaveckém bazénu byla přes léto 2001 natřena vana, vyměněny schůdky k věži, opravena protiskluzová dlažba a upraveny dlažby, lavičky a doplňky v šatnách. Bazén má také novu chlorovnu.
Radniční listy, říjen 2001, https://mestocheb.cz/radnicni-listy-rijen-2001/d-10549/p1=1921
Eska
Po zrušení továrny Eska v 90. letech minulého století přešel ze zákona podnikový archiv do Státního oblastního archivu v Plzni.
Areál bývalé Esky, jenž je od vyhlášení konkurzu na společnost Vykoma podnikatele Radka Zahajského na prodej, byl rozprodán po částech. Věřitelský výbor totiž neuspokojily nabídky na odkup celého komplexu budov.
V majetku Vykomy se nacházela také sbírka dvanácti kol a obraz továrny, které radnice odkoupila a věnovala muzeu. Likvidátorka, paní Bartošková, nabídla tuto sbírku a obraz za odhadní cenu 60 tisíc korun. Chebské muzeum vystavuje kola Eska a fond muzea zahrnuje pouze několik prodejních katalogů z chebské továrny na kola PREMIER z rozmezí let 1900 - 1938.
Kolo Eska Roadster, Stadiion ani žádné materiály k podniku Eska Cheb (např. prodejní katalogy a reklamy na výrobky z doby od založení továrny až do roku 1969) nemá muzeum ve sbírkovém fondu. Podobně ani Státní okresní archiv v Chebu.
Radniční listy, říjen 2001; https://mestocheb.cz/radnicni-listy-rijen-2001/d-10549/p1=1921
Internetová poradna muzea Cheb, 21-05-2009 a 04-10-2009, https://muzeumcheb.cz/base/faq.html
Heraldika
Výborným pramenem pro studium chebských šlechtických a měťanských erbů je Hussova kronika, která zachycuje dějiny Chebu do roku 1828 a obsahuje mnoho krásných ilustrací. V digitalizované podobě Vám ji zprostředkují v zámecké knihovně v Kynžvartě a určitě také v archivu v Chebu.
Internetová poradna muzea Cheb, 22-05-2009, https://muzeumcheb.cz/base/faq.html
Žírovice (Sirmitz)
Žírovice (dříve česky: Syrmice, Sirmice, německy: Sirmitz) jsou vesnice, dnes místní část města Františkovy Lázně, okres Cheb, kraj Karlovarský. V roce 2001 zde žilo v 72 domech 214 obyvatel. K vesnici patří samota Seníky.
Pravěké sídliště a pohřebiště v Žírovicích u Františkových Lázní
Někdy bývá toto otevřené zemědělské sídliště umístěné na písčitém pahorku nazýváno hradištěm.
V těsné blízkosti sídliště bylo nalezeno mnohem známější pohřebiště v Žírovicích. Mohylové pohřebiště i sídliště jsou současné a patří lužické kultuře popelnicových polí. Roku 1958 zde byl proveden archeologický výzkum vedený Evženem Pleslem.
Landesamt für Vermessung und Geoinformation, Alexandrastraße 4, 80538 München (německý název obce) https://www.geodaten.bayern.de/BayernViewer/index.cgi
Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001; https://notes3.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/scitani_lidu_2001
Evžen Plesl, Jaromír Chochol a Eva Zikmundová: Lužická kultura v severozápadních Čechách, Praha: ČSAV, 1961
Internetová poradna muzea Cheb, 01-06-2009, https://muzeumcheb.cz/base/faq.html
Hluboká (Nonnengrün)
Hluboká je malá vesnice, část obce Milhostov v okrese Cheb. Nachází se asi 3,5 km na severovýchod od Milhostova. Prochází zde silnice II/212. Je zde evidováno 20 adres. Trvale zde žije 46 obyvatel.
Hluboká leží v katastrálním území Hluboká u Milhostova o rozloze 2,42 km2. Hluboká leží i v katastrálním území Dolní Částkov o rozloze 3,39 km2.
Tvrziště Hluboká nalezneme při západní straně silnice Kaceřov - Hluboká, nedaleko obce Milhostov u Chebu.
O tvrzišti Hluboká, které se poslední dobou mění na černou skládku, nebyla dosud nalezena žádná písemná zpráva. Starší archeologické nálezy, které zde byly prováděny roku 1931, datují působení tvrze do 13. - 15. století.
Od 3. 5. 1958 nemovitou památkou.
Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10, [cit. 2009-10-22]. https://aplikace.mvcr.cz/adresa/k/milho/hlubo.html
Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-09-20, [cit. 2003-09-20]. https://www.kvary.czso.cz/xk/edicniplan.nsf/t/91003B92E7/$File/411c01.xls
Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. https://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=69479
Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 3, 11801 Praha 1, IČ: 75032333, DIČ: CZ75032333, tel. 257 010 111 ; https://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=136568&oKodKr=41&Limit=25
Internetová poradna muzea Cheb, 01-06-2009, https://muzeumcheb.cz/base/faq.html
Úlovec, Jiří: Hrady, zámky a tvrze na Chebsku, 1. vyd., Cheb: Chebské muzeum, 1998
Kryty civilní obrany
Na území města Chebu je devět stálých krytů, které jsou tlakově odolné. Jsou určeny především pro ukrytí zaměstnanců a žáků institucí, pod nimiž se nacházejí. Tři jsou pod objektem nádraží, tři pod pátou základní školou a po jednom pod budovou Telecomu, pošty a okresního úřadu.
Dále je v Chebu 1 034 protiradiačních krytů, především ve sklepech domů, které je potřeba v případě ohrožení svépomocně upravit (vyklidit prostory, zajistit větrání, utěsnění apod.).
Radniční listy, listopad 2001; https://mestocheb.cz/radnicni-listy-listopad-2001/d-19516/p1=1921
Podzemí
Podzemní chodby pod Chebským hradem jsou soustavou odvodňovacích kanálů z kasemat původní barokní pevnosti.
Internetová poradna Muzea Cheb. 04-03-2010 (https://muzeumcheb.cz/base/faq.html)
Dobytí americkou armádou
Řehka, Josef: Osvobození Chebska americkou armádou v roce 1945. Cheb 1990
Řehka, Josef: Jaro 1945 na Chebsku. Cheb 1992
Ing. Richard Švandrlík: Hamelika - vlastivědný zpravodaj pro Mariánské Lázně a okolí. Kulturní a společenské středisko Mariánské lázně. 27-04-1995 (https://hamelika.webz.cz/h95-01.htm)
Internetová poradna Muzea Cheb. 07-07-2009 (https://muzeumcheb.cz/base/faq.html)
Dyleň (Tillenberg)
Pověstmi opředený vrch Dyleň, severozápadní hraniční pilíř Českého lesa, nalezneme ve výšce 940 m. Z výšin tohoto kopce se díváme přes staré tmavé lesy dolů do Chebské pánve obklopené vrchy.
Heinrich, Alfred: Unser Egerland im Bilde, Eger, 1928
Na západním svahu Dyleně byla v roce 1926 postavena turistická chata, kde bylo i občerstvení. Postavil ji Německý alpský spolek pro Chebsko. Ležela 812 m. n. m. na samé hranici s Německem. Stala se výletním cílem turistů z celého okolí. Byla zbourána v roce 1947. Zbyl tu zděný kamenný suterén, na kterém patrová dřevěná budova stála. Vedle chaty byl oválný bazén s vodní kaskádou a malým vodotryskem. Voda sem byla přivedena ze stráně nad chatou, kde byl silný vývěr pitné vody. Vývěr byl v sedmdesátých letech sveden do nově postaveného vodojemu a zásoboval útvar 1. pohraniční roty. Vodojem je zhruba uprostřed mezi zaniklou chatou a chátrající budovou kasáren.
V roce 1934 byla postavena na vrcholku Dyleně trigonometrická věž a to v místech nad trigonometrickým bodem, kde byl nápis „Císařská a královská astronomická trigonometrická operace pro geometrické měření středu Evropy 1865“ (Caesares regia operatio astronomika pro mensuratione geometrika mediae Europae 1865).
Trigonometrická věž sloužila zároveň jako jednoduchá rozhledna a byla stržena v roce 1971 při výstavbě vojenského objektu, sloužícího ve své době k radarové kontrole a k monitorování vzdušného prostoru. V této době byl také postaven na západním svahu Dyleně objekt kasáren 1. pohraniční roty VÚ 7495 – Dyleň. Činnost této roty zajišťovalo v letech 1973 – 1989 15 vojáků.
Ing. Richard Švandrlík: Hamelika - vlastivědný zpravodaj pro Mariánské Lázně a okolí. 29-10-2010 (https://www.hamelika.cz/OBCE/NMOHELNO/NMOHELNO.htm)
Střed Evropy (Mittelpunkt Europas)
Pověstmi opředený vrch Dyleň, severozápadní hraniční pilíř Českého lesa, nalezneme ve výšce 940 m. Z výšin tohoto kopce se díváme přes staré tmavé lesy dolů do Chebské pánve obklopené vrchy.
Žulový kvádr nalezneme ve výšce 815 m na česko-německé hranici. Na zvětralém nápise lze zjistit, že se zde nachází střed Evropy.
Heinrich, Alfred: Unser Egerland im Bilde, Eger, 1928
Sibylla Weisová (Sewilla Weiß; Willeweis)
Sibylla byla věštkyně z franckého Münchbergu nad Saalou ve Smrčinách.
Později se stěhuje do Chebu jako uznávaná kouzelnice. Tam činila zázraky. Prodala zde dům jistému Trägerovi. Zanedlouho však shořelo v Chebu pár domů, za což byla v procesu označena za čarodějnici a vyhoštěna do Nového Albenreuthu ve Fraiském kraji (Frais byl oblastí mezi Chebskem, Bavorskem a Čechami). Byla tak známa i ve Waldmünchenu v Horní Falci jako Willeweis. Později získaly její jméno neualbenreuthské Sibylliny lázně (Sibyllenbad).
Pomstila se věštbou pádu Chebu (města na Ohři) v době slávy Nového Albenreuthu (města na Dyleni). Henleinovci však tuto věstbu otočili: Nový Albenreuth schudl (propadl se) a Cheb při vzniku tisícileté Německé říše získal vliv.
Ing. Richard Švandrlík: Hamelika - vlastivědný zpravodaj pro Mariánské Lázně a okolí. 29-10-2010 (https://www.hamelika.cz/OBCE/NMOHELNO/NMOHELNO.htm)
Internetová poradna Muzea Cheb. 24-01-2010 (https://muzeumcheb.cz/base/faq.html)
Chebská konstrukce stažená do Spojených států
Kotouče Haunebu s průměrem 20 i 40 m poháněné raketovým motorem od rakouského vynálezce Viktora Schaubergera byly poze součástí desinformační kampaně, která měla zaměstnat americká vojska. Nutila je k odklonu na Rakousko, kde hledali tajnou zbraň Třetí říše, než osvobodili západ Čech.
Raketovými motory poháněný kotouč o průměru 6 metrů s pilotní kabinkou kapkovitého tvaru a náklopnými křidélky se konstruoval a zkoušel na chebském letišti. Konstruktéři hl. chebský pilot - kapitán Ing. Rudolf Schriever a Dipl.-Ing. Otto Habermohl jej nazvali okřídleným kolem (Flugkreisl). Schriever odjíždí po Novém roce 1943 do Prahy a roku 1944 na pražském kbelském letišti (dnes Avia) provádí zkoušky prototypu, který byl uschován v hangárech něm. firmy Junkers na pražském výstavišti. V roce 1945 zkouší Schriever ve Kbelích start, za 3 minuty dosáhl kotouč výšky 12 km a dále se pohyboval horizontálně rychlostí 2 200 km/h (tj. 2 machy).
Po ohrožení Chebské letecké továrny (Flugzeugwerk Eger) postupující americkou armádou byly podzemní dílna s archivem, zázemí něm. vzdušné obrany (Luftschutz), ústředna i lékařská ordinace odstřeleny. V archivech však již dokumentace k diskům rok nebyla, proto ji tam Američané nemohli najít. Pracovali na letišti 2 měsíce po osvobození Chebu než je otevřeli československé správě. Když se po roce 1950 začaly usazovat na letišti československé podniky, zbytky dokumentů byly zaházeny sutinami v jámách po bombardování. Některé jsou v rukou civilistů.
Ani Praha nebyla před americkým bombardováním bezpečná, při náletech zahynuly stovky Pražanů. Ing. Schriever díky americké operaci Kancelářská sponka - Paperclip pro stažení odborníků z Evropy do Spojených států v konstrukcích pokračuje. Zatímco však raketový konstruktér Werner von Braun získává i po letech roli vedoucího projektu Apollo pro první americkou cestu na Měsíc, Schriever se vrací do Německa. Nebyl totiž schopen pracovat ve výzkumu v zajetí. Pro jeho informační hodnotu však zůstává v americké armádě provozující okupační správu v Německu jako řidič. Některé jeho projekty byly v oblasti Nevady konstruovány a zkoušeny.
https://greyfalcon.us/restored/Eye%20witnesses.htm
Deník Hanse Maiera, pilotního žáka Luftwaffe v Praze - Kbelích, srpen 1944
Ing. Georg Klein; článek býv. protektorátního ředitele letecké výroby Kleina, 1953
Historie
Před 680 lety bylo Chebsko dnem 4. října 1322 připojeno k Českému státu.
Chebsko je nejzápadnější území České republiky a navíc pozoruhodné svým dějinným vývojem. Chebsko se také navíc stalo jedním z nejmarkantnějších míst, kde docházelo k vzájemnému sbližování a obohacování obou kultur, jak české, tak německé. Protože není jen ve vztahu k Němcům to špatné na co vzpomínat, ale i to, co je dobré a co nás spojuje a toho je velmi mnoho, jako je např. společná historie, mentalita, kulturní kořeny, pokrevní svazky atd.
Chebsko od 6. století bylo osídleno českým kmenem Hbanů. V 10.století se stává součástí markrabství Nordgau při Bavorském vévodství. V roce 1061 je první písemná zmínka o Chebu v listině římsko-německého krále Jindřicha IV. pod názvem Egire. Slovo Egire vychází z keltského jmena protékající řeky Agara, což je český Ohře. Později se v němčině začalo Chebu říkat Eger.
Do roku 1146 je Chebsko majetkem hrabat z Vohburgu, poté ho získává Fridrich I. Barbarossa a stává se majetkem jeho rodu Hohenštaufů. Několik členů rodu Hohenštaufu bylo císaři Svaté říše římské a zde v Chebu zřídili své sídlo.
Řekne-li se v Německu Cheb, některým Němcům se okamžitě vybaví císař Fridrich Barbarossa, který je v Německu populární jako Karel IV. u nás. Vypráví pověst, že spí se svými rytíři v hoře Kyffhäuser v Durynsku v Německu a až bude Německu nejhůře, že vyjde ven a pomůže mu. Je to podobná pověst, jako u nás o Blanických rytířích.
Císař Fridrich Barbarossa se narodil v roce 1122, římsko-německým králem se stal v roce 1152 a římským císařem roku 1155. V roce 1158 se za pomoci Boloňských právníků ustanovil takzvané Božské císařství a od té doby se středověká Říše římská, které prvním císařem byl Karel Veliký v roce 800, přejmenovala na Svatou říši římskou. Šlo vlastně o ideu nadstátní instituce, která měla sjednotit všechny tehdejší křesťanské země. Byla to jakási obdoba dnešní Evropské unie, která má pro změnu panevropské ideje. Císař Fridrich Barbarossa utonul v řece Göksu v Malé Asii na 3. křížové výpravě dne 10.06.1190.
Císař Fridrich Barbarossa měl rád Cheb a s oblibou zde pobýval.
Císař Fridrich Barbarossa vybudoval v Chebu císařskou falc (jediná na území dnešní Česká republiky), tj. jakési hlavní město Svaté říše římské, dodnes poměrně zachovalý románský hrad se svojí dominantou Černou věží a s evropským unikátem - vzácnou dvoupatrovou románsko-gotickou kaplí sv. Erharda a Uršuly. Vzhledem k tomu, že většina ostatních císařských falcí byla později zničena, jde v Chebu o jednu z nejlépe zachovalých císařských falcí na světě.
V okolí Chebu se dodnes zachovalo několik hradů z tohoto období, vybudovaných šlechtici z doby Hohenštaufů tzv. ministeriálů.
Cheb byl ve středověku velmi bohaté, významné město a jedno z geopolitických a obchodních center střední Evropy, kde se odehrávala i důležité politické setkání tehdejších státníků. Tento význam byl podepřen mnoha privilegii. Chebští byli osvobozeni po celé říši od cel a mýt, měli vlastní zemský sněm a soud. Již od roku 1235 razil Cheb vlastní mince. Přes město Cheb vedla významná obchodní stezka tzv. Via regia.
Cheb byl jedním z míst, kde se koncem 12. století plánovala a připravila 3. křížová výprava evropských státu proti muslimům. Mimochodem, k této výpravě se připojil i Český stát a jeho čeští vojáci, kteří se projevili jako velice čilí křižáci na Balkáně, v Malé Asii a Svaté zemi.
Vraťme se však k Chebu a jeho vztahu k Českému státu. Zprvu císař Fridrich Barbarossa podporoval Český stát. Toto období Vladislava II., je doba úzké politické spolupráce s císařem Fridrichem Barbarossou a vzestupu politické a ekonomické moci Českého státu. Příkladem toho je, poté co se Češi podíleli na dobytí Milana v roce 1158, že získává český kníže Vladislav II. královský titul a stal se tak druhým českým králem. V té době dochází k velké stavební činnosti na území českého státu, v důsledku jeho ekonomického rozvoje.
Poté, co však na český knížecí stolec roku 1172 usedl Bedřich a začala doba politické nestability Českého státu, začal místo jednotného Českého státu podporovat císař Fridrich Barbarossa jeho dezintegraci.
Za vlády Hohenštaufů se Chebsko zformovalo jako samostatná země, mající rozlohu přibližně dnešního chebského okresu, bez okolí Mariánských Lázní, a navíc přilehlé území dnes ležící v Německu na sever, jih a především západ od dnešního chebského okresu. Tehdejší Chebsko bylo cca 3x větší než dnešní chebský okres.
V září 1182 Hohenštaufové odtrhli od Českého státu Sedlecko, dnešní území okresů Karlovy Vary, Sokolov a okolí Mariánských Lázní, a připojili ho k Chebsku.
Sedlecko se znovu stalo součástí Českého státu v roce 1193. Za Přemysla Otakara I.(český kníže 1192-1193 a 1197-1198 a český král 1198-1230) na obranu Českého království byl na území Sedlecka v roce 1226 postaven hrad Loket a Sedlecko se přejmenovalo na Loketsko. Loketsko po tomto připojení k Českému státu mělo status vnějšího kraje, podobně jako Kladsko. Status vnější kraje byl podobné úrovně jako země.
Podobně císař Fridrich Barbarossa odtrhl od Českého státu Vitorazsko (viz Jindřichohradecký Speciál 07/2000) s Novobystřickem a Landštejnskem a připojil ho ke svému spojenci Rakouskému vévodství. Novobystřicko a Landštejnsko se vrátilo k Českému státu v 1.polovině 13.století.
Takto zmenšený Český stát císař Fridrich Barbarossa, při obratném využití rozepří mezi Přemyslovci, dále chtěl umenšil. Morava byla v letech 1182-1189 nezávislým státem, když ji císař Fridrich Barbarosa povýšil na markrabství v září 1182 a od této doby byla Morava markrabstvím. Prvním moravským markrabím se stal Konrád Ota II. z rodu Přemyslovců, ale poté co se Konrad Ota II stal českým knížetem 25.03.1189 (vládl v letech 1189-1192) samostatné postavení Moravy sám Konrad Ota II. zlikvidoval.
Podobně císař Fridrich Barbarossa dokonce v 5. března 1187 prohlásil državy pražského biskupství (centrum bylo v Roudnici nad Labem) říšským knížectvím a oddělil je od Českého státu. Takže v letech 1187-1193 byly nezávislým státem državy pražského biskupství (od té doby měl pražský biskup, posléze pražský arcibiskup titul říšského knížete) pod vedením jeho pražského biskupa Jindřicha Břetislava III., rovněž Přemyslovce. Poté, co se i on stal českým knížetem (v letech 1193-1197) v červnu 1193, okamžité državy pražského biskupství připojil k Českému státu.
Český stát zmenšen o Loketsko, Vitorazsko, Novobystřicko, Landštejnsko, Moravu a državy Pražského biskupství v těchto pro něj krizových letech 1187-1189, zabíral jen cca polovinu dnešních České republiky a Horní Lužici, která patřila Českému státu v letech 1135-1253.
Císař Fridrich Barbarossa tak chtěl oslabit Český stát. Proč toto však zmiňuji v souvislosti s Chebem? Protože právě zde, v Chebu se realizovala většina těchto pro tehdejší Český stát negativních opatření a Chebsko sloužilo jako nástupiště a opěrný bod mocenské hohenštaufské politiky proti Českému státu. Český stát si uvědomoval strategický význam Chebska.
Proto měl zájem Český stát Chebsko ovládnout a to se mu podařilo a drží ho i dnes. Chebsko poté sloužilo Českému státu jako jakési obchodní, kulturní a politické okno, skrz které se mu v mnohém zprostředkoval styk se západní světem.
Poprvé bylo Chebsko připojeno k Českému státu, když již nebylo mužských potomků Hohenštaufů, na začátku roku 1266 českým králem Přemyslem Otakarem II., který po matce byl Hohenštauf.
Český král Přemysl Otakar II. zde na podporu Českého státu usadil v roce 1270 český řád Křižovníků s červenou hvězdou. Tento řád vznikl za podpory svaté Anežky české v roce 1233. Nástupci Přemysla Otakara II. tento řád dále na Chebsku podporovali. Tento řád byl v roce 1675 povýšen papežem Klementem X. na rytířský. Je to jediný rytířský řád pocházející z Čech. Tento řád zde působí v Chebu i dnes, při chebském kostele sv. Bartoloměje.
V roce 1276 byl však český král Přemysl Otakar II. donucen se Chebska vzdát. Chebsko bylo znovu součástí Českého státu v letech 1291-1305 za českého krále Václava II. Natrvalo Českému státu Chebsko získal až český král Jan Lucemburský dne 4. října 1322, jako dědičná zástava se stalo součástí zemí koruny české.
V roce 1353 je císařem a českým králem Karlem IV. získána většina území Horní Falc (Falc s velkým písmenem je název země), kde vznikla země koruny české Česká Falc čili Česká horní Falc. Česká Falc je taky nazývána Nové Čechy. Česká Falc se rozprostírá mezi Chebskem a Norimberkem a její centrum bylo ve městě Sulzbach a hradě Rothenberg.
Karel IV. za svého panování připojil k České Falci Tachovsko od Českého království. Po roku 1373 se však Tachovsko opět stává přímo součástí Českého království a je dnes součástí České republiky.
Karel IV. v roce 1373 však poté, co Českému státu rod Wittelsbachů postoupil Braniborsko, jim dává výměnou většinu České Falce. Další část České Falce ztrácí český král Václav IV. počátkem 15. století při bojích s Ruprechtem Wittelsbachem. Český král Jiří z Poděbrad za své vlády v letech 1458-1471 posiluje českou moc v České Falci. Dokonce celá Horní Falc (tedy i Česká Falc) a s ní i Rýnská Falc je součastí Českého státu v letech 1619-1620 za vlády českého krále Fridricha Falckého. Poslední zbytky České Falce jsou ztraceny Českému státu až počátkem 19. století. Dnes je Česká Falc součástí Německa.
Na jaře roku 1945 za 2.světové války jsou dokonce z Čechů, kteří byli osvobozeni z nacistických koncentračních táborů v jižním Německu, vytvořeny československé vojenské jednotky při americké armádě. S ní pak Češi dobývali v dubnu 1945 města a obce v České Falci a jinde v Německu.
Po únoru 1948 byli z Čechů uprchlých před komunisty zformovány antikomunistické československé vojenské jednotky při americké armádě v západním Německu a během 50. a 60. let 20. století operovali také v České Falci.
Nyní se ale vraťme k vlastnímu Chebsku. V roce roku 1396 za císaře a krále Václava IV. je ztraceno z Chebska území tzv. Bayreuthské šestiúřady ve prospěch Hohenzollernů a v následujících letech další území (dnes jsou tato území součástí Německa). Císař a král Zikmund Lucemburský v roce 1422 odtržením od Chebska ustanovuje samostatnou zemí Ašsko, v rámci zemí koruny české. Chebsko dostalo tak dnešní územní rozlohu.
Zajímavostí je, že v Chebu byl dne 25. 02. 1634 zavražděn český generál Albrecht z Valdštejna.
V letech 1662-1740 proběhla přestavba Chebu v barokní pevnost.
V letech 1742-1743 obsadili Cheb Francouzi při válce o dědictví Marie Terezie. Během těchto bojů byl poškozen chebský hrad a jeho palác se proměnil ve zříceninu.
V období baroka stavěli v Chebu přední barokní stavitelé: chebský rodák Balthasar Neumann, významný stavitel katedrály ve Würzburku, Kryštof Dientzenhofer, A. Leutner, G. B. Alliprandi, P. Bayer, A. Pfeffer a další, kteří zde zanechali plno krásných staveb kostel sv.Kláry, dominikánský klášter, radnici apod.
Do roku 1714 Chebsko (potvrzeno posledním zasedáním chebského sněmu dne 23. 07. 1721) a do roku 1771 Ašsko, byly samostatnými zeměmi ve svazku zemí koruny české, podobně jako Morava nebo Slezsko, poté se staly integrální součástí přímo Českého království. Podobně byl v roce 1714 zrušen status Loketska, jakožto vnějšího kraje Českého království. Loketsko bylo stejně jako Chebsko přímo integrováno do žateckého kraje v rámci Českého království.
Po církevní stránce bylo Chebsko do roku 1787 součástí řezenské diecése. V letech 1787 až 1993 bylo součástí pražské diecése. Od 31. 05. 1993 je Chebsko součástí plzeňské diecése.
V roce 1806 je chebská enkláva Marktredwitz odstoupena Bavorsku (dnes součást Německa) v důsledku rakouské porážky v bitvě u Slavkova roku 1805. V roce 1846 je sporné území Frais rozděleno mezi Bavorsko (obec Neualbenreuth) a Čechy (obec Mýtina).
Chebsko také navštívily významné osobnosti německé kultury L. van Beethoven (navštívil Františkovy Lázně), Johann Wolfgang Goethe a Friedrich Schiller, když zde sbíral materiál na své dílo Valdštejnská trilogie. Františkovy Lázně na Chebsku navštívila taky B.Němcová.
V 19.století se Cheb i Aš při vzniku okresů staly okresními městy. O významu Chebu svědčí i to, že bylo sídlem jedné z pěti Obchodních a živnostenských komor na území Čech a to jak za c. k. mocnářství Rakouska - Uherska, tak za první republiky Československé.
Za 1. světové války bylo v Chebu jedno z mála vojenských letišť c. k. mocnářství Rakouska - Uherska. Letadla tohoto letiště byla po 28. 10. 1918 ukořistěna českou vojenskou výpravou z Prahy a byla přemístěna do Prahy-Kbely. Staly se tak prvními letadly nově vzniklého československého vojenského letectva.
Při vzniku Československa byl dne 29. 10. 1918 učiněn pokus začlenit Chebsko do německé separatistické provincie Deutschböhmen se střediskem v Liberci. Toto bylo úspěšně zlikvidováno již v prosinci téhož roku českým vojskem složeným ze sokolů a členů dělnických tělovýchovných jednot. Poté se Chebsko s Ašskem definitivně stávají součástí Československa.
Samo Německo se na Versailleské konferenci roku 1919, marně snažilo získat Chebsko s Ašskem a chtělo je zaintegrovat do Bavorska. Sami Němci tomuto území přikládali velký geopolitický význam a nazývali to českým nosem v srdci Německa.
V bouřlivém roce 1938, období konce první republiky, je z území Ašska a Chebska vyhnáno české obyvatelstvo. 21.září 1938 obsadil Ašsko sudetoněmecký Freikorps, který tvořili henleinovci (příslušníci SdP, Sudetoněmecké strany podporující nacistické Německo). Na vlastním Chebsku jsou v té době sváděny boje mezi henleinovci na jedné straně a jednotkami Stráže obrany státu a Československé armády na druhé straně. Např. v Horních Lomanech u Františkových Lázní je pomník R. Josieka, dozorce finanční stráže zastřeleného r. 1938.
Po mnichovské konferenci 30. září 1938 se začátkem října 1938 celé toto území stává součástí nacistického Německa (oficiální název Velkoněmecká říše). V důsledku této dohody Československo vyklidilo Chebsko dne 03. 09. 1938 a předalo Velkoněmecké říši. Velkoněmecká říše ho začlenila do své župy Sudetenland (Sudetengau) s centrem v Liberci (Reichenberg), která vznikla na severním tj. většině území Sudet, připojených Mnichovskou dohodou k Velkoněmecké říši.
Cheb v tomto období, kdy byl součástí Velkoněmecké říše 1938-1945, byl centrem tzv. Chebského obvodu. Celkem měla Sudetengau tři obvody Cheb (Eger), Ústí nad Labem (Aussig) a Opavu (Troppau).
3. americká armáda osvobodila dne 20. dubna 1945 Aš, dne 27. 04. 1945 Cheb a do konce dubna 1945 zbytek Chebska.
Dne 01. 05. 1945 je u Chebu slavnostně vztyčena československá státní vlajka vojáky kombinovaného oddílu československé samostatné obrněné brigády na Západě, tedy ještě v době existence skomírající Velkoněmecké říše a Protektorátu Čechy a Morava.
Tato brigáda proslula za 2. světové války boji u Dunkerque (1944-1945) a mnozí její příslušníci předtím úspěšně bojovali na Středním východě (Syrie) a v severní Africe (Tobruk).
Tito vojáci se zde hned ujímají správy Chebska, celé území se opět stává součástí Československa a je zde obnoveno správní uspořádaní z doby první republiky.
Po odsunu většiny Němců v letech 1945-1947, je obyvatelstvo Chebska doplněno převážně Čechy z rumunského Banátu (reemigranty) a z českého vnitrozemí.
V západní části Chebska je v letech 1948-1989 hraniční pásmo. Díky němu zde vznikla dnes v západní části Chebska liduprázdná zóna a uchoval se zde výskyt unikátních živočichů a rostlin.
Chebský a Ašský okres po zrušení zemí (Čechy a Moravskoslezská země) v Československu 1948 se staly součástí Karlovarského kraje a byl jeho součástí až do správní reformy roku 1960.
V roce 1960 je ke stávajícímu chebskému okresu připojeno celé území zrušeného okresů Aš a severní území bývalého okresu Mariánské Lázně. Chebský okres se pak v letech 1960-1990 stal součástí Západočeského kraje a od 01. 01. 2001 se stal znovu součástí Karlovarského kraje.
V současné době je celé historické Chebsko, Ašsko, Loketsko, Česká Falc i s Tachovskem přirozeným centrem a součástí Euroregionu Egrensis se sídlem v Chebu.
https://www.narmyslenka.cz/view.php?cisloclanku=2002120004 (08. 12. 2002)
Začátek formuláře
Bibliografie
Glassl, Horst [Mitarb.]: Kunst in Eger, Umfang: 643 S. : Ill., graph, ISBN: 3-7844-2385-X
Sturm, Heribert: Nordgau - Egerland - Oberpfalz (Inhalt: Veröffentlichungen des Collegium Carolinum, Band 43. Herausgegeben vom Vorstand des Collegium Carolinum Forschungsstelle für die böhmischen Länder), Umfang: 357 Seiten, ISBN: 3-486-49541-0
Sturm, Heribert: Oberpfalz und Egerland, Umfang: 198 Seiten
Egerländer Trachtenfibel, Herausgeg. von der Egerland-Jugend, Marktredwitz (1986), Umfang: 136 S. Ill. , ISBN: 600000351x
Möbel aus dem Egerland, Katalog zur gleichnamigen Ausstellung f. Fränk. Freilandmuseums Fränkisches Freilandmuseum, Bad Windsheim (1987), Umfang: 44 S. Ill.
Tschechische Republik, Südl. Egerland-Böhmerwald. Straßenkarte 1:200 000, Höfer, Dietzenbach (1993), 2-sprachig
Tschechische Republik, Egerland-Nordböhmen. Straßenkarte 1:200 000, Höfer, Dietzenbach (o. J.), Mit Innenstadtplänen
Volkskundliches und Historisches aus dem Egerland, Festschrift für Dr. Hermann Braun, Ehrenbürger d. Stadt Marktredwitz, zum 80. Geburtstag am 10. 7. 1989, Bund der Egerländer Gmoin e. V., Marktredwitz (1989), Umfang: 92 S., Ill.
Hrsg. Schreiner, Lorenz: Eger und das Egerland, Volkskunst und Brauchtum, Langen Müller, München (1988), Umfang: 671 Seiten, ISBN: 3-7844-2178-4
Schreiner, Lorenz: Heimatkreis Eger, Geschichte einer deutschen Landschaft in Dokumentationenund Erinnerungen, Druckhaus Oberpfalz, Amberg (1992), Umfang: 568 Seiten, Schlagwort: Egerland
Sturm, Heribert: Eger - Geschichte einer Reichsstadt, Adam Kraft, Augsburg (1952), Umfang: 477 S., Stadtplan
Sturm, Heribert: Egerer Reliefintarsien, Lerche, München (1961), Inhalt: Im Auftrage des Vorstandes herausgegeben von der historisch-philologischen Sektion des COLLEGIUM CAROLINUM - Forschungsstelle für die böhmischen Länder, Umfang: 280 S., 112 Bildtafe
Suchy, Josef (Hrsg.): Egerland - Landschaft und Menschen in der Dichtung, Langen Müller, München (1984), Umfang: 419 S., Ill., ISBN: 3-7844-2013-3
Geheimnisvolles Stiftland und Egerland – Volkssagen, Buchdruckerei u. Verlag Nickl, Tirschenreuth (o. J.), Umfang: 61 Seiten
Bock, Hildegard; Seer, Margret; Wer Geheimnisvolles Stifland u. Egerland – Volkssagen, Buchdruckerei u. Verlag Nickl, Tirschenreuth (o. J.), Umfang: 61 S. Ill. (teils fa)
Braun, Dr. Hermann (Hrsg.): Im Banne der Berge - Sagen aus dem Sechsämter-, Stift- und Egerland (1978), Umfang: 271S., Ill.
Hoppe-Hoyer, Thilde: Egerländer Sagenkranz. Preußler, Nürnberg (o. J.), Umfang: 158 S., Ill.
Horner, Adolf: Egerländer Dämmerstunde - Gedichte und Geschichten in Egerländer Mundart u. in hochdeutscher Übertragung, Egerländer Gmoi München e. V., Geisenfeld, Umfang: 96 Seiten
Koestler, Walter: Abschied von Eger - die Geschichte der Magdalena K., Universitas, München (1990), Umfang: 349 Seiten, ISBN: 3-8004-1232-2
-------------------------
Boldt, Frank: Cheb : město evropských dějin : esej o česko-německé koexistenci Frank Boldt ; [překlad z němčiny Vladimír Cinke]; Praha ; Litomyšl : Paseka, 2010
Groh, Chebsko
Sitenský, Cheb
Šebesta Pavel, Cheb